Tohle bylo jedno z nejzvláštnějších období v mém životě...byla jsem úplně sama od začátku školního roku až do silvestra...nikdo se mnou nikdy nešel jen tak městem.kurva to ani jednou...byla sem neviditelná. Někdy to bylo skvělé a někdy mi to bylo i líto, když sem viděla okolo sebe dvojičky štěbetajících, drbajících kamarádek...né že bych chtěla taky být chichotavá husička, ale mít alespoň někoho s kým bych mohla sdílet svoje zážitky,myšlenky...
Ty fotky zachycují moje vzpomínky, pocity nebo duševní stavy, chcete-li..
ty fotky jsou pro mě krásné,protože je v nich obrovský kus MĚ(nejsem egocentrista!) takže vám možná nemusí vůbec přijít zajímavé. Mají hodnotu prostě jen pro mě..a možná mi to stačí.tehdy jsem byla hrozně inspirovaná vším okolo..bylo to dokonalé...a taky to všechno skvělé rychle odešlo a zůstala jen osamocenost(a pár eukalyptových bonbonů)..
Ty fotky zachycují moje vzpomínky, pocity nebo duševní stavy, chcete-li..
ty fotky jsou pro mě krásné,protože je v nich obrovský kus MĚ(nejsem egocentrista!) takže vám možná nemusí vůbec přijít zajímavé. Mají hodnotu prostě jen pro mě..a možná mi to stačí.tehdy jsem byla hrozně inspirovaná vším okolo..bylo to dokonalé...a taky to všechno skvělé rychle odešlo a zůstala jen osamocenost(a pár eukalyptových bonbonů)..
Je to sranda, protože přesně tak, jak popisuješ se cítím poslední dobou já.
ReplyDeletesmutnější je, že já se osamocená někdy cítím i když jsem těmi štěbetajícími kamarádky obklopena.... :/
ReplyDelete